Můžeš se nám prosím představit?

Moje jméno je Roman Nádeníček, pocházím z Těšan, bydlím ve Strážnici s přítelkyní Petrou a synem Ondřejem a pracuji na managerské pozici v Hodoníně.

Tvoje hráčská kariéra – kdy jsi začal s fotbalem a ve kterých klubech jsi působil?

S kopáním jsem začal podle mě už ve školce s otcem, byla to naše nejčastější společná zábava.

Od 3. třídy jsem začal jezdit do přípravky Zbrojovky Brno, kde jsem nastoupil na druhý stupeň ZŠ do sportovní třídy.

Od 8. třidy jsem přestoupil do Lerku Brno , později Zeman Brno. V dorostu jsem odehrál 1 sezónu celostátní ligy mladšího dorostu a jeden a půl sezony celostátní ligy staršího dorostu. Do jarní části sezony jsem už nenastoupil, byl jsem posunut do třetiligových mužů, kde jsem odehrál jednu sezonu, poté klub skončil.

V dalších letech jsem odehrál 5 sezon v divizi postupně ve Spartě Brno, Rousínově, Dukle Hranice (vojna) a Slovanu Břeclav.

Fotbalovou kariéru jsem ukončil v 25 letech ve Velkých Pavlovicích, to už měla ale výrazně přednost před fotbalem práce.

Co považuješ za svůj dosavadní největší úspěch ve fotbale?

Užil jsem si celostátní dorosteneckou ligu, sezonu ve 3. lize, kdy jsem věřil, že se můžu fotbalem živit, skvělou sezonu ve Spartě Brno a půlrok v Dukle Hranice .

Nejlepší zápasy byl pohár se Slávií Praha za Zeman Brno a derby za Duklu s SK Hranice, na obou zápasech bylo cca 1500 diváků a celkem bouřlivá atmosféra

Proč jsi se rozhodl pro trénování?

Trénuji díky synovi Ondrovi, kterému jsem se chtěl věnovat a kolektivní sport beru jako nedílnou součást výchovy a rozvoje dítěte. Myslím si, že je škoda, že rodiče často sport podceňují a snažím se to změnit.

Jak hodnotíš dosavadní právě skončenou podzimní část soutěže?

Ze soutěže jsem měl velký respekt a myslím si, že její úroveň je hodně vysoká. Po postupné stabilizaci sestavy a velkému pokroku v bránění jsme zakončili sezonu čtyřmi výhrami z pěti zápasů a osmým místem, za což bych chtěl klukům poděkovat a pogratulovat jim. Podzimní část hodnotím jako úspěšnou a věřím, že máme i na víc.

Který zápas ti na podzim udělal největší radost a který tě pak zklamal?

Nejvíc mě zklamal zápas s Kuřimí, ne kvůli výsledku, ale kvůli tomu, že jsem na zápase nebyl a mám trochu pocit, že jsem v tom kolegu Marka Kadubce a kluky nechal.

Naopak mě nejvíc potěšil poslední zápas s Hodonínem B, ve kterém nemohli nastoupit 4 hráči základní sestavy a přesto jsme Hodonín hrající ve vynikající formě velmi potrápili. Nevzdali jsme se, i když jsme v 6. minutě prohrávali 2:0, ani když jsme dostali ve 40. minutě smolný gól na 4:1. Výsledek 4:3 byl pro Hodonín velmi šťastný.

Ověřil jsem si, že máme teď minimálně 18 hráčů, kteří můžou bez problémů nastoupit v Krajském přeboru.

Jak bys ohodnotil svůj tým?

Charakterní, bojovný, zodpovědný, veselý. Kluky je radost trénovat.

Na co se chceš v zimní přípravě nejvíc zaměřit?

Rychlost práce s míčem, zakončení, precizní obrana, práce s brankáři.

Od začátku jarní sezóny se ještě rozšíří náš realizační tým, z toho mám velkou radost. Ke mě, Ferovi Dufkovi a Markovi Kadubcovi se přidá ještě Jožka Dominik. Díky tomu budou mít kluci možnost trénovat 4x týdně. Na každém tréninku budou 3 trenéři.

Jaké máš cíle pro jarní sezónu?

Klukům bych přál, abychom vyhráli víc zápasů než prohráli nebo remizovali, tím bychom si určitě zajistili umístění v lepší polovině tabulky.

Cílem nás trenérů bude, aby měli kluci odtrénováno maximum tréninků, tréninky je bavily a odmakali je. Chceme, aby všichni kluci po sezóně pokračovali dál ve fotbale.

Členské příspěvky

BOBÍK CUP - starší žáci

ROZHOVOR S TRENÉREM mladších žáků A

Rozhovor s trenérem Dorostu